Blízká setkání třetího druhu

29. března 2007 v 18:00 |  Kolem dokola
Existence mimozemských civilizací je pro mě něčím vysoce pravděpodobným. Naopak mi přijde dost absurdní myšlenka, že bychom v tom obrovském vesmíru, jehož rozměr si asi jen málokdo dokáže představit, byli sami.


Přečetl jsem nějaké ty knihy o UFO, o tom, jak lidé pozorovali všelijaké neidentifikovatelné létající objekty, o únosech mimozemšťany, o programu SETI, o Roswellu, o kruzích v obilí a podobně. Nahlédl jsem i do knih Ericha von Dänikena, jehož některé hypotézy jsou docela zajímavé, většinou mi ale přišlo, že vidí zásah mimozemských civilizací prakticky úplně ve všem, takže jsem ho začal brát spíš jako podivného a veskrze nesympatického populistu.

Dodnes kouknu rád v noci na jasné nebe a docela mě vzrušuje ta představa, že bych i já byl svědkem nějakého toho setkání. A jednoho dne...

Bylo to před lety v zimě. Studoval jsem tehdy střední veterinu v Českých Budějovicích. Ležel jsem v noci sám na pokoji na internátě a nemohl jsem usnout. Už si nepamatuju, o čem jsem přemýšlel, ale s největší pravděpodobností to nebylo učení, protože jsem byl dosti nepořádný student, a to je opravdu slabé slovo. Všude byl klid a ticho, když se najednou za oknem objevila dosti intenzivní záře, kterou nedoprovázel žádný zvuk. Na chvíli pohasla, snad na sekundu, a poté se znovu rozzářila ještě jasněji. Bouřka to nebyla, tím jsem si byl jistý, protože rád sleduju blesky a takovou záři nevydávají. V hlavě mi to okamžitě scvaklo a říkal jsem si: "Jsou tady!"

Vyběhl jsem na balkon do mrazu jen v pyžamu a... Mé osobní blízké setkání třetího druhu se opravdu odehrálo, ale nebyla to bohužel žádná senzace. Žádný létající talíř nebo podobné plavidlo. Byl to obyčejný trolejbus a ta záře byla způsobená námrazou na trolejích. Na chvíli jsem pocítil zklamání, ale pak jsem to vyprávěl spíš jako humornou historku.

K něčemu se na závěr přiznám. Dost často si přeju, aby mě mimozemšťané unesli. Samozřejmě ti hodní. Bylo by mi jedno, kdyby mě pak někde nechali ležet dezorientovaného, nemusel bych si z toho ani nic pamatovat, ale bylo by fajn, kdyby mi nějak poštelovali krční páteř, napravili míchu a já se zase postavil na vlastní nohy. Věděl bych kam a za kým jít.

No, třeba mimozemšťané sledují ten náš úžasný internet, který je jim možná k smíchu, protože mají vyspělejší technologie, přečtou si, co jsem napsal, a zastaví se u mě. Dám vám když tak vědět.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Z Z | E-mail | 23. května 2014 v 2:57 | Reagovat

Vím, že jsi to psal už před delší dobou, ale třeba si to přečteš. Chtěla jsem Ti napsat, že souhlasím a to zejména s posledním odstavcem. Osobně si myslím, že se všude vyvíjí spousta entit. Ale zrovna lidstvo se moc nepovedlo.

2 skip skip | 24. května 2014 v 12:33 | Reagovat

To máš pravdu...bez lidí by se této planetě vedlo mnohem líp a byl by to ráj v sluneční soustavě :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama