Nepříjemná ústřice

28. dubna 2007 v 18:38 |  Film, hudba, kultura...
Nepříjemná ústřice je rozhlasová hra Gilese Coopera, kterou v roce 1968 přeložil a režíroval Josef Červinka. Dramaturgem byl Josef Hlavnička.


Podtitul této hry zněl: Komický příběh o služební cestě londýnského úředníka. Bundy (Josef Kemr) pracuje v londýnské počítačové firmě. Jednoho dne si ho zavolá šéf s tím, že musí okamžitě odjet do Stodeshuntu, kde se porouchal počítač, který měl spravit. To byla pro Bundyho ale poněkud zapeklitá věc, protože to znamenalo, že tento úředník, jemuž bylo něco přes šedesát, nebude po více než dvaceti letech spát doma. Nicméně šéfa je třeba poslechnout, a tak zavolá manželce Alici (Stella Zázvorková), které překotně vysvětlí situaci. Jedinou její starostí je, kdo jí přinese šišku chleba. Přislíbí, že šišku chleba zítra přinese. Pak ještě koupit pyžamo a zubní kartáček a rychle na vlak.

Ve Stodeshuntu zjistí, že už nemá co na práci, protože počítač byl mezitím opraven. Měl by se vrátit domů, ale když už je pryč, převládne v něm touha užít si toho, že po tak dlouhé době nebude spát doma. Ubytuje se tedy v hotelu, pak koupí slíbenou šišku chleba a vydá se do města, kde zažije všechno možné, jen ne to, co by si zrovna přál. V hospodě, kam zajde na skleničku, je obtěžován člověkem, který je svou družností velmi nepříjemný, v kině hrají film, který už viděl, s prostitutkou to dopadne nevalně, v další hospodě se dostane do spárů rozlícených ženských, které jsou na jakémsi zájezdu a bez manželů si hrají na feministky, přijde o oblečení a dostane se do nudistického klubu, který je místem schůzek místní honorace, poté se ještě "vloupá" do jakéhosi domu, kde si chtěl jen vypůjčit nějaké šaty, aby nechodil po městě nahý, což málem dopadlo katastrofálně… Jediné, co si celou dobu přeje, je být v hotelu v posteli a spát, nebo ještě lépe, být zpět doma u manželky. Onu slíbenou šišku chleba zapomněl v kině, takže měl nad ránem poté, co se mu na poli od místních chlapů podařilo odkoupit nějaké svršky, dost velké dilema, protože přijít domů bez chleba, to by byla pohroma. Naštěstí se nad ním ale slituje pekař, který sice ještě nemá otevřeno, ale šišku čerstvého voňavého chleba mu dá.

Tento komický příběh, vůbec komický nebyl. Všechny ty situace, do kterých se Bundy dostal, byly tak k uzoufání nudné. Navíc nebylo Josefu Kemrovi dost často rozumět. Po celou dobu doprovází Bundyho kdosi, kdo je v titulcích uveden jako Bundy menší (Vlastimil Hašek), který byl vlastně něco jako Bundyho druhé já, které ho ponoukalo k rozhodnosti ve chvílích nejistoty. Ať už byl ale Bundy menší cokoliv, byl velmi otravný v tom smyslu, že dělal z už tak dost chaotické hry ještě větší poslechový guláš. Ke kvalitě hry rozhodně nepřispělo ani to, že se Stella Zázvorková se svým nezaměnitelným hlasem objevila hned ve čtyřech nebo pěti rolích.

Nevím, jak chutnají ústřice, nikdy jsem je nejedl, ale tahle ústřice byla opravdu nepříjemná. Stejně jako má prý nekvalitní ústřice bahenní pachuť, měla Cooperova hra pachuť lacinosti.

Účinkovali: Josef Kemr, Vlastimil Hašek, Stella Zázvorková, Zdeněk Dítě, Vladimír Krška, Zdeněk Martínek, Hana Kreihanslová, Luba Skořepová, Mirko Musil, Jaroslav Cmíral a Artur Šviha.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 matoumar matoumar | 28. dubna 2007 v 19:51 | Reagovat

Hru jsem neslyšela, ale už teď vím, že jsem o nic nepřišla a taky, že pokud bych se hned na začátku nezorientovala, kdo je kdo, tak bych ji jen těžko doposlouchala až do konce. V tom Ti patří můj obdiv :-)).

2 Přemysl Hnilička Přemysl Hnilička | E-mail | Web | 2. května 2007 v 15:33 | Reagovat

Pobavilo mne, jak jsi ve své úvaze zkritizoval všechno to, co je na Nepříjemné ústřici vtipné a úžasné: menšího Bundyho (Vlastimil Hašek je naprosto úchvatný), který říká - jako Bundyho alter ego - to, co by si skutečný Bundy nedovolil říct nahlas; to, že Zázvorková mluví všechny role, má samozřejmě záměr: naznačit, že ženský svět je Bundymu cizí a nepřátelský, všecky ženské se mu zdají stejné.

Ústřice je rozkošnou hříčkou na téma "poklidný život středostavovského občánka je rozbit na kusy". Mervin Bundy, maličký úředníček, vyslaný na služební cestu a jsoucí tedy po dvaceti letech manželství poprvé mimo domov, se pokouší si tuto nenadálou jednodenní (a jednonoční) svobodu "užít"; jeho pokusy (dát si čaj či prostitutku) však fatálně selhávají a shodou různých okolností (a také nebezpečností groteskně feminizovaných žen) se Bundy ocitá sám, nahý na ulici, aby nakonec byl znovu oblečen "soucitností" skupinky zvoníků, jdoucích na mši (ti si však za to dají pořádně zaplatit, takže z jeho vysoké apanáže zbyde pár centů).

Bundyho alter-ego (Vlastimil Hašek) tu má hluboký smysl, k pochopení doporučuji kapitolku z knihy Jana Czecha O rozhlasové hře (1988), zde není dostatek místa. Rozhodně bych se neodvážil tvrdit, že posluchače mate - spíš bych podotkl, že posluchač byl trošku nepozorný..:)

Dále doporučuji scénu v kině: něco tak zábavného, jako Bundyho znuděné a otrávené popisování filmové grotesky (na kterou zašel do kina, ale už ji viděl dříve, doma, z čehož je zklamán a rozčarován) v kontextu zvuků, které "na plátně" vyluzuje Kačer Donald a následného smíchu publika, zkrátka něco tak zábavného jsem už dlouho neslyšel.

Matoumaro, nenech se tímto Skipovým výkladem odradit: Nepříjemná ústřice je jedna z nejlepších rozhlasových komedií 60. let; Skipovi pravděpodobně nevyhovuje žánrově, režijně, dějově nebo se prostě na poslech nesoustředil.

3 beatman beatman | E-mail | Web | 2. května 2007 v 15:47 | Reagovat

Matoumaro, přesně jak říká Přemek.  Nenech se odradit, uvědomsi, že se neorientuješ ve Skipověp opisu nikoli ve hře.  Určitě by Tě hrap obavila, stejně jako mne a Přemka.  Hold ne každý má pochopoení pro petiku či výpověď počinů  šedesátých let.  Odvažuji se tvrdit, Skpe, že se má ještě co hodně učit.  Okecat, či přepapouškova děj umí žáček základní školy, ale pochopit podstatu, sílu, poetiku, výluvnost atp. to už chce mnohem víc. chce to jedno, nasloucha a plně vnímat.

4 Skip Skip | 2. května 2007 v 20:58 | Reagovat

Přemysl Hnilička: No, beru tvůj názor, ale stejně tak si stojím za svým. Ta hra mě ani trochu nepobavila. A scéna v kině, to bylo něco tak laciného. Tomu se prostě nedokážu zasmát. Neřekl jsem, že Bundy menší někoho mate, ale že je to díky němu poslechový guláš. Prostě chaos. Ty říkáš, že Zázvorková ve více rolích byla záměr. No, je to možné. Možné také ale je, že nebylo víc hereček. Tak jako se to dá slyšet v dabingu. Že nejsem zrovna žádný velký pisatel recenzí, to nepopírám, také jsem ti to mailem upřímně napsal. Prostě si na svůj blog napíšu svůj pocit z té které hry a nikomu to netlačím. Když bude někdo souhlasit, dobře, když ne, také dobře...pokud napíše něco smysluplného proti mému názoru, jako jsi napsal ty.

beatman: A tím se dostávám k tobě, ty chytráku. Když vidím, jak jsi napsal svůj komentář, je každému jasné, že učit by ses měl ty, a to hodně...základy psaní. Myslím tím nikoliv tvůrčího psaní. Nebo si to po sobě aspoň přečíst, než to odešleš. Jinak, neříkej mi, co to chce, já to vím dobře a naslouchat umím. Druhá věc je, jak už jsem řekl Přemkovi, že nejsem zrovna extra recenzent. Nicméně to mi nebrání, abych si nemohl napsat o mém pocitu ze hry.

5 Přemysl Hnilička Přemysl Hnilička | E-mail | Web | 3. května 2007 v 11:19 | Reagovat

Skipe, věř mi, že Červinka rozhodně neobsadil Zázvorkovou do více rolí jen proto, že nebyly herečky..:)) Ale je vidět, že máš asi jiný druh humoru a Nepříjemná ústřice ti nesedla - v pohodě, to se nedá nic dělat. Spíš jsem chtěl tvé čtenáře upozornit na to, že vypsat suše děj hry tak, aby to vypadalo nudně a bezbarvě ještě nemusí být svědectví o kvalitách hry. Prostě jsem chtěl přidat názor člověka, který to vidí jinak.

6 beatman beatman | E-mail | Web | 3. května 2007 v 12:54 | Reagovat

skipe, uznávám, že bych mohl psát pomaleji, uznávám, že bych si to po sobě mohl přečíst.  Co ale uznat nemohu je Tvůj ironický podtext jako ty chytráku učit by ses měl ty. Snažil jsem se ti spíš poradit ve smyslu, že ještě toho prostě nemáš moc naposlouchaného, ju? Mimochodem, už sis někdy zkusil při psaní zavřít oči? aneb i slepci občas mohou psát komentáře, spolupracovat na tvorbě webu a jinak se drápat nahoru po žebříčku kariéry.  :-)

7 matoumar matoumar | 3. května 2007 v 13:02 | Reagovat

Tak...a co teď....koukám, že jsem tu rozpoutala skoro slovní válku :-)).  Já jsem opravdu netrpělivá, Skyp to ví a když napíšu, že bych něco nedoposlouchala, tak to tak zřejmě bude. kdo ví, třeba se mýlím, ale tak trošku se znám. Tak a teď mě mrzí, že jsem tu hru neslyšela:-).

8 Přemek Hnilička Přemek Hnilička | E-mail | Web | 3. května 2007 v 16:52 | Reagovat

Matoumar: Ozvi se, něco s tím uděláme..:)

9 Skip Skip | 3. května 2007 v 18:59 | Reagovat

beatman: Prostě jsi mě poněkud vytočil, no. Přemkova kritika mého článku byla konstruktivní, v té tvé jsem v podtextu cítil právě toho chtráka, který mi říká, že se mám ještě co učit. To mě pak nastartovalo. Jestli jsi nevidomý, tak sorry, ale i nevidomí si to po sobě mohou přečíst, JAWS apod.

No nic, beru, že vám se to líbilo, ale mně ne. Já ale taky nevyzývám čtenáře, aby to nikdy neposlouchali. Kolikrát se mi stalo, že jsem četl nějakou nepříznivou recenzi třeba na film, a mně se to líbilo, nebo naopak.

10 beatman beatman | E-mail | Web | 6. května 2007 v 20:34 | Reagovat

skipe, jasně, však jo. Mohu si to po sobě opravit. to beru, i já s ti omlouvám.  to víš, hry 60. let jsou mou srdeční záležitostí a nějak  jsem to nemohl rozdejchat, že někdo tak nechápe poetiku těchto her.  takze sory, chlape.

11 Skip Skip | 7. května 2007 v 11:33 | Reagovat

beatman: Však se snad zas tak moc nestalo. Neuchýlili jsme se k tupému osočování a sprostému výrazivu.

12 matoumar matoumar | 18. května 2007 v 16:29 | Reagovat

Tak se mi to líbí :-))

13 hhhusky hhhusky | E-mail | 9. srpna 2009 v 7:55 | Reagovat

hra je supeer, myslim, ze islo opisat jeden den schizofrenika v cudzom meste.
je to naozaj jedna z najlepsich hier ake poznam

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama