Lead Belly

17. května 2007 v 16:04 |  Film, hudba, kultura...
Huddie Ledbetter, známý v hudebním světě jako Lead Belly nebo Leadbelly, se narodil 20. ledna 1889. Byl jediným synem Wesleyho a Sally Ledbetterových. Poprvé se Lead Belly pokusil sám něco zahrát, když mu byly pouhé dva roky. Jako mladíkovi mu poprvé ukázal kytaru jeho strýc Terrel Ledbetter a od té doby jí byl fascinován. Tento nástroj mistrovsky ovládal, stejně jako jiné, které mu přišly do ruky. Naučil se hrát také na akordeon, housle a piano. Jednoho dne viděl mexického kytaristu hrajícího na dvanáctistrunnou kytaru a tento neobvyklý nástroj ho velmi zaujal.


V osmé třídě skončil školu a když mu bylo čtrnáct let, byl již populárním muzikantem a zpěvákem ve víkendových zábavních podnicích. Později byl známý jako král dvanáctistrunné kytary a jeho Stella, jak jí něžně říkal, mu byla jakousi vstupenkou ke spokojenému životu a svobodě. Lead Belly hudbu miloval a byl jí vášnivě oddán. Skrz ni vyjadřoval, co měl na srdci a v duši. Brzy opustil otcovu farmu, aby se jí mohl věnovat. Cestoval po jihozápadě USA, hrál na kytaru a když musel, tak pracoval.

Lead Belly jednou řekl: "Když hraju, ženy mě chtějí obklopit a poslouchat, přičemž se jejich muži rozhněvají." V roce 1918 se popral a zabil v Dallasu jednoho muže. Byl odsouzen ke třiceti letům vězení v texaském Huntsvillu. V roce 1925 složil píseň, v níž žádal guvernéra Pata Neffa o milost. Neff, který před svým zvolením slíbil, že nikdy nedá žádnému vězni milost, tento slib porušil a omilostnil ho. A tak byl znovu na cestě s mnoha písněmi, které se naučil nebo napsal v Huntsvillu a opět si získal početné publikum po celém jihu USA. Avšak, jakožto objekt zbožňování mnoha fanoušků, byl také terčem závisti a nenávisti. V roce 1930 byl po rvačce na párty znovu uvězněn na neblaze proslulé Angola Farm v Louisianě. Svým způsobem to pro něj bylo štěstí, protože ho tam objevili folkloristé John a Alan Lomaxovi, kteří nahrávali vězeňské písně pro Kongresovou knihovnu. John Lomax a jeho syn Alan ho přivedli do New Yorku a on poté hrál na kolejních kampusech Harvardu, Princetonu, New York University a dalších, kde byl nadšeně přijat.

Krátce po příchodu do New Yorku, kde si získal jméno mezi folkovými zpěváky, pořádal vlastní vystoupení, nahrával u různých gramofonových společností a pracoval v rádiu. Na počátku čtyřicátých let účinkoval s Joshem Whitem, Sonnym Terrym, Browniem McGheem a Woodym Guthriem. V roce 1948 vytvořil za pomoci nově vynalezené technologie dílo, které se později stane jeho Last Session, konečný dokument o Životě a hudbě krále dvanáctistrunné kytary. Lead Bellymu se dostalo celonárodního uznání jako bluesového a folkového hudebníka a zpěváka. Osobně cítil, že jeho hudba a talent mu byly darovány Bohem. Jeho písně není možné zařadit do jediné kategorie. Napsal dětské písničky, písně z plantáží, balady, vězeňské písně, folkové a bluesové písně.

Lead Belly byl člověk, jehož život, tak jako mnohých jiných, byl jednou nahoře, jednou dole. Dobro nebo zlo, o tom vyprávěl světu ve svých písních. Lead Bellyho sláva a úspěchy stále narůstali, až do evropského turné, kdy se u něj poprvé objevila vážná nemoc. Testy v roce 1949 odhalily, že trpí Lou Gehrigovou nemocí. Tato nemoc zcela ochromila všechny svaly a hra na kytaru mu způsobovala velké bolesti. Zemřel 6. prosince 1949. Napsal více než 500 písní, z nichž nejslavnější jsou Midnight Special, Cotton Fields, Boll Weevil, Kisses Sweeter then Wine, Rock Island Line, Pick a Bale of Cotton, House of the Rising Sun, Where Did You Sleep Last Night?, Grey Goose, Take This Hammer, Goodnight, Irene a mnohé další.

Po Lead Bellyho smrti dostal folkový kvartet The Weavers jeho píseň Goodnight, Irene na první místo hitparády a stala se nejslavnější Lead Bellyho písní. Této písně se prodalo milion kopií a ještě po půl roce byla nahrána Petem Seegerem. Jeho hudba má stále vliv na nejslavnější umělce. Například Beatles, Rolling Stones, Eric Clapton, Little Richard, ti všichni se ve svých počátcích seznámili s Lead Bellyho nahrávkami.

Dnes je Lead Belly vzpomínán po celém světě nejen jako velký hudebník, ale také jako legenda, jako Král dvanáctistrunné kytary. Mnohé jeho písně jsou v Kongresové knihovně, kde si je budou moct poslechnout další a další generace. V roce 1976 byl také o Lead Bellym natočen film.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama