Jak se Basoalto stal Nerudou

30. května 2007 v 14:57 |  Literatura
Mnohým z nás říkali, že chilský básník, laureát Nobelovy ceny za literaturu (1971) Pablo Neruda (1904 - 1973), vlastním jménem Ricardo Eliezer Neftalí Reyes Basoalto, si vybral pseudonym Neruda proto, že obdivoval českého básníka Jana Nerudu (1834 - 1891), nebo proto, že obdivoval Nerudovy Malostranské povídky, zkrátka, ať už říkali cokoliv, většinou to mělo vztah k osobnosti Jana Nerudy jako básníka a spisovatele. Pravda je však zcela jiná.


PROČ NERUDA
(úryvek z memoárů Pabla Nerudy)

Sůl světa se sešla v Mexiku. Spisovatelé vyhnaní ze všech zemí se utábořili v závětří mexické svobody, zatímco v Evropě pokračovala válka dalšími vítězstvími hitlerovských vojsk, která už obsadila Francii a Itálii. V Mexiku byli mezi jinými i Anna Seghersová a dnes už zemřelý český humorista Egon Ervín Kisch. Tenhle Kisch zanechal několik pozoruhodných knih a já jsem obdivoval jeho vynalézavost, dětskou nespoutanost a kejklířství. Sotva vstoupil do mého domu, vytáhl si z ucha vejce nebo spolykal sedm mincí, kterých jistě ten velký spisovatel v exilu neměl nazbyt. Poznali jsme se už ve Španělsku, a protože už tam byl strašně zvědavý, proč se jmenuji Neruda, řekl jsem mu žertem: "Veliký Kischi, tys sice slavně odhalil záhadu plukovníka Redla (což byla pověstná špionážní aféra v Rakousku v roce 1914), ale nikdy neosvětlíš záhadu mého jména Neruda."

A to se také stalo. Kisch zemřel v Praze obklopen všemi poctami, které mu osvobozená vlast mohla vzdát, ale nikdy se tomu profesionálnímu všetečkovi nepodařilo vypátrat, proč Neruda se jmenuje Neruda.

Odpověď byla tak prostá a tak zcela neoriginální, že jsem ji pečlivě smlčel. Když mi bylo čtrnáct let, otec vytrvale pronásledoval moji literární činnost. Nechtěl připustit, aby měl ze syna básníka. K tomu, abych skryl své první publikované verše, hledal jsem příjmení, které by ho svedlo z cesty. V jednom časopise jsem našel toto české jméno, a ani jsem netušil, že jde o velkého spisovatele, uctívaného veškerým lidem, autora balad a překrásných romancí, jemuž postavili pomník na Malé Straně v Praze. Když jsem po mnoha letech přijel do Československa, položil jsem k nohám jeho vousaté sochy květ. (3)

(Pablo Neruda: Vyznávám se, že jsem žil. Paměti. Praha, Svoboda 1976, s. 180. Přeložil Josef Hajný.)

Poznámky:
(3) 28. prosince 1946 byl dosavadní umělecký pseudonym Pablo Neruda soudním výrokem legalizován jako autorovo občanské jméno.

Tak to vidíte. Ten slavný chilský básník se mohl klidně jmenovat třeba Pablo Šourek, kdyby v onom časopise narazil právě na toto jméno. To by se asi divil, co to znamená, a jsem si jistý, že by mu to známý vtipálek E. E. Kisch (1885 - 1948) s radostí vysvětlil a náramně by se u toho bavil.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sajuri Sajuri | Web | 30. května 2007 v 22:36 | Reagovat

Moc pěkný článek.

Mimochodem, docela by mě zajímalo, jak se E. E. Kischovi podařilo vytáhnout z ucha vajíčko.

2 Hančí Hančí | 2. června 2007 v 0:00 | Reagovat

Tahle historka mi připomíná, jak jsem před několika lety zhlédla představení Karima Slamy a byla přesvědčená, že je českého původu, a houby, jeho otec byl z Tunisu! Ono totiž slama je nějak odvozeno od salam, což znamená mír. Tak to chodí, když nám v cizině osekají diakritiku a česká slova jsou pak k nerozeznání od těch arabských. On ten šourek bez háčku taky nic moc, navíc by si na něm Pablo Neruda určitě zlomil jazyk. Ale kdo ví, zase by se třeba u nás víc četl :o)

3 Skip Skip | 2. června 2007 v 10:21 | Reagovat

Sajuri: To jsou takové ty kouzelnické triky, přeci. Ty mince taky určitě nespolykal, jen to dělal. Myslím, že tyhle triky jsou takovým základem kouzelnictví.

Hančí: Nemyslím si, že španělsky mluvící člověk by si na výslovnosti slova "šourek" zlomil jazyk. Sice ve španělštine moc nepoužívají "š", ale není to pro španělsky mluvící nijak těžké slovo.

4 Anette Anette | 4. srpna 2007 v 21:12 | Reagovat

Huraaaa. Konec bludum!!! Uz asi pul hodiny hledam v internetu jak to s temi Nerudy vlastne bylo a hle, konecne jedno dukladne vysvetleni. Que descubrimiento! Egon by na tebe mohl byt hrdy :o)  Prima leto a jen tak dal!

5 Skip Skip | 5. srpna 2007 v 11:43 | Reagovat

Vždycky jsem moc rád, když je nějaký můj článek někomu opravdu k užitku.

6 f f | E-mail | 5. května 2008 v 8:36 | Reagovat

hmmmmm

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama