Vyřazen z provozu

29. července 2007 v 12:52 |  Kolem dokola
24. 7. se mému bratranci narodila dcera Barborka. Příjmení má stejné jako já a je narozena ve stejném znamení jako já, tudíž je Lvice, takže by z ní mohlo něco být.


Včera jsme Barborku zapíjeli. Byl oheň, sud piva a nějaký ten tvrdý alkohol. Tato "nezbytnost" se konala na místním fotbalovém hřišti. Nebylo to přímo na place, ale kousek vedle. Když jsem tam přijel, bylo hodně zamračeno a po chvíli se mohutně zablesklo a hned vzápětí se ozvala příšerná rána. Začalo lejt jak z konve, takže jsem se jel rychle schovat pod střechu venkovního sezení hospody, která je hned vedle. Barborce pršelo štěstí. Při pohledu na oblohu to nevypadalo zrovna příznivě pro probíhající akci. Nicméně zvedl se vítr, rozfoukal mraky a asi po hodině jsem byl zase zpět u ohně.

Vše probíhalo v poklidu. Pivo mi chutnalo a nějaká ta kořalka mi také nedělala nic zlého. Před půlnocí jsem napsal kamarádce, která tam bohužel nemohla být, SMS, že se už pomalu chystám domů, přičemž jsem jí ještě předtím tak nějak průběžně informoval, jak to probíhá. Ale co se stalo po té poslední SMS, to si nějak nedokážu vysvětlit.

Najednou mě totálně přestalo poslouchat tělo. No jasně že za to mohl alkohol, ale v takovém stavu jsem se ještě nikdy neocitl, a to jsem už nějaké ty alkoholové vánice prodělal. Můj stav byl takový, že jsem nebyl schopen udržet se normálně na vozíku. Musel jsem hodit ruku dozadu za ten ksindlík, který používají choďáci, když mě na vozíku tlačí. Nevím, jak se to vlastně nazývá. Ono to ani nemá přesný název. Někdo tomu říká ručka, někdo madlo. Ani jeden z těch názvů se mi nelíbí. Ale chápete, co mám na mysli, že?

Takto jsem se tedy stabilizoval a seděl jsem v poloze, která vypadala, jako by na vozíku byla mrtvola. Ohnutý dopředu, neschopný narovnat se, ač jsem se o to snažil. Po několika marných pokusech jsem to vzdal. Člověk by při pohledu na mě řekl, že jsem totálně vožralej. Jasně, byl jsem dost pod vlivem, ale nebyl jsem totálně vožralej. Já všechno kolem sebe vnímal úplně jasně, ale nebyl jsem schopen komunikace. Nevím, kam jsem tentokrát ten alkohol poslal, že mě takhle vyřadil z provozu. Měl jsem hrozný hlad. Přítel mojí sestry, který seděl vedle mě, si dal klobásu. Já ji cítil, jak krásně voněla, ale nebyl jsem prostě schopen říct si, aby mi ji taky opekli. Pokusil jsem se o to, ale ozvalo se jen nesrozumitelné mumlání.

Domů jsem sám nebyl schopen odjet, protože jakmile bych se pustil, okamžitě bych z vozíku vypadl. Pár pádů už za sebou mám a řeknu vám, až když je člověk ochrnutý, pozná se vší parádou, jaká síla ta gravitace vlastně je.
Tak hodně zdraví a štěstí, Barborko! Tvůj "strejda" tě zapíjel velmi zdatně.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama