Záchranná akce

9. srpna 2008 v 22:32
Jedu po ulici a uprostřed silnice potkám nádhernou zelenou kobylku. Měřila asi tak 5 - 6 cm.


Říkám jí: "Holka, co tady děláš?" Jemně do ní šťouchám stupačkou, ale ona jen tak kousek popoleze. "Vždyť tě tu něco přejede! Koukej zmizet!" Nic. Jen tak tam stojí, hýbe tykadly a nechce se jí zmizet někam do bezpečí. A tak se k ní skloním a pokouším se ji těmi mými chromými prsty zvednout, abych ji někam odvezl.

Jen se jí dotknu, tak poposkočí. Musím tedy couvnout a sklonit se znovu a ona opět poposkočí. Kdyby udělala pořádný skok, aby zmizela ze silnice, nic bych nenamítal, ale to ona ne. "Sakra, holka, nebuď blbá! Chci ti pomoct. Jsme tu pěkně blbě uprostřed tý silnice. Za chvíli určitě něco pojede!"

Rozhoduji se změnit taktiku. Bleskovým a pro ni nečekaným hmatem ji obracím na záda, ona zamrská v sebeobraně nožkami a zachytí se mých prstů. Zvedám ji nahoru, ale než ji zvednu až tak vysoko, abych si ji usadil na klín, pouští se a zachytává se na obruči vozíku. Jemně ji poplácávám po prdelce, čímž ji nutím k cestě vzhůru, až mi konečně doleze na stehno, kde se usadí.

Mým záměrem je dovézt ji na konec ulice, kde bych ji vysadil do trávy. Vtom mi však dojde, že bych měl udělat fotodokumentaci, a tak beru mobil a nastavuji foťák. Samozřejmě se mi to moc nepovede, protože se mi před objektiv připletou prsty a jak s mobilem šachuju, tak je fotka neostrá. Kouknu na to a chci ji vymazat, abych udělal novou, když tu náhle kobylka roztáhne křídla, odrazí se mohutnýma zadníma nohama a frrrrr!

Bohužel jí to moc nejde, takže frčí obloukem rychle k zemi. Přistane na chodníku, kam za ní nemůžu, abych zahájil druhou fázi záchranné akce. Nechávám tedy kobylku vlastnímu osudu a pokračuji dál v jízdě. Co se s ní stalo, to nevím. Zachránit se mi ji nepodařilo, ale víc jsem pro ni udělat nemohl. Z fotky, kterou zde vidíte, jsem udělal pořádný výřez, abych odstranil vlastní prsty ze záběru. Je to jediná památka na krásnou zelenou kobylku, která nepochopila, že to s ní myslím dobře.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 "teta" "teta" | E-mail | Web | 11. srpna 2008 v 23:03 | Reagovat

Ahojky,

to je moc prima, že jsi o kobylce napsal (smějící se a pokyvující smajlík). Ale osobní vyprávění bylo mnohem lepší... (mrkající smajlík)

2 bb bb | Web | 25. prosince 2008 v 16:55 | Reagovat

Ahoj Skipe,

už jsem tu asi sto let nebyla a těší mě, že to tu žije dál. Tak se střemhlav vrhám zas na čtení.

A hned tahle první věcička, která mě tuze potěšila!!!! Jednak o zachraňování všelijakých tvrdohlavě umanutých breberek vím své ;) , a druhak má duše maniakální fotografky se tetelí. Akorát, že obdivuji Tvou odvahu, páč že kobyl já se bojííím.... takže tu bych asi tak byla ochotná zachraňovat pouze dvoumetrovou tyčí :-))

přeji Ti hezký den, vlídný čas a víc takových zážitků!

*o* b.

3 Amalin Amalin | 2. dubna 2010 v 11:59 | Reagovat

Krásný! Díky, Skipe, najednou mám hned lepší náladu:)

4 Skip Skip | 5. dubna 2010 v 10:14 | Reagovat

Díky vám, přátelé (úsměv)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama