To, že má jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů Gabriel García Márquez rakovinu, vím už dlouho.
Včera jsem si ale vzal jeho vynikající román Láska za časů cholery, který si chci znovu přečíst, a najednou jsem měl velmi intenzivní pocit, že než ho přečtu, tak zemře. Večer mi pak ještě přišel od kamarádky mail s přílohou ve formátu *pps, ve kterém byl dopis, jímž se Gabo loučí. Nakolik je pravda, že to napsal skutečně on, to si netroufám odhadnout. Takových mailů koluje velké množství. Nicméně vzhledem k tomu, co jsem pocítil, když jsem vzal knihu do ruky, je to taková zvláštní a trochu i znepokojivá náhoda.
Nebo to žádná náhoda není a mé čtení Lásky za časů cholery bude rozloučením s jedinečným spisovatelem, který dokázal můj život obohatit jako nikdo jiný?
ufff .................. jak praví moje osobní čarodějnice "náhoda neexistuje" .......