...
(věnováno Dědkovi)
Kolik mu je?
To nikdo neví
Když byl mladý
rostly přesličky
do výšky
10 m
Zatímco naši fotrové
nám vyprávěli
jak chytali raky
když byli ještě kluci
on vzpomíná
jak chodil
na trilobity
Ve snech, které ho
budí ze spaní
se mu vrací ta hrůza
když stádo mamutů
nesčetněkrát
zdupalo jeho
zeleninovou zahrádku
Když přijede do Prahy
je to pro nej šok:
Na stěně visí LCD
a on má ještě v živé
paměti
jak po večerech
sledoval nástěnné malby
Ale vypořádává se s tím statečně
Dokonce se dal i na LINUX
a to ještě nedávno
měl jen kuličkové počítadlo
Kolik mu je?
To nikdo neví
Je to dinosaurus na vozíku
je sprostej jak dlaždič
krká první ligu
ale je náš
a my na něj nedáme dopustit
***
Tato báseň byla otištěna v bulletinu Svět s Parapletem, který vydává Centrum Paraple. Nabídl jsem i tuto báseň a ačkoliv se lidem, kteří mají bulletin na starosti, líbila, nebyla otištěna, protože se paní ředitelce Kábrtové nezdály vulgarismy v ní obsažené. Asi s ní budu muset někdy dát řeč o vulgarismech v literatuře.
Skip | 29. března 2009 v 22:09 | 
Zde hledá
...co na to Dědek říkal? ...četl to? ( smích )