Problémy s antikoncepcí

20. dubna 2010 v 14:24 |  Kolem dokola
Dnes se tak trochu ohlédnu do minulosti, a to minulosti vlastní, protože nejlepším historikem je člověk sám sobě.


Problémy jsou různého druhu a nevyhnou se nikomu na cestě jeho životem. Já sám jsem měl problémů spousty a určitě mě jich ještě dost čeká. Jedním z mých problémů byl problém s antikoncepcí.

Je tomu už hodně let, více než půlka mého života, co jsem jakožto zdravím kypící mladík plný zdravého i lehce nezdravého sebevědomí vyrazil jednoho zimního večera na maturitní ples střední veterinární školy, který se konal v českobudějovickém KD Metropol.

Zábava byla, jak se říká, v plném proudu a já jsem se velmi dobře bavil. To mi vždycky šlo na výbornou, dalo by se říct, že lépe než cokoliv ostatního. Podle toho také vypadaly mé studijní výsledky, ale to nechme radši stranou. Nevím už přesně, ve které části večera to bylo, není to však nijak podstatné být v tomto směru exaktní, důležité je, že jsem se nacházel v restauraci o patro výš, než kde se křepčilo na parketu, a zrovna jsem platil účet za nějaké to točené pivko, přesný počet si nevybavuji. Asi to ale nebylo nijak moc, protože má chůze byla pevná, nejevila tendence k vybočování na tu či onu stranu.

Přistoupil jsem k výtahu a nastoupil. Vůbec nevím, co mě k tomu vedlo, protože dolů to bylo jen pár schodů. No, pátrat po tom nebudu, neboť bych se stejně ničeho nedopátral a nechci vás nudit nějakými filozofickými, metafyzickými, paranormálními a já nevím jakými všemi řečmi o osudovosti, prozřetelnosti, nevyhnutelnosti…a dost! Sjel jsem tedy to jedno patro, což mi zabralo přibližně 20 vteřin, jelikož výtah na první zmáčknutí jenom vzdechnul a rozjel se až po repete. Vystoupil jsem, rozhlédl se kolem sebe, kde je kdo, a už jsem si to šinul do víru další zábavy.

Vtom mě ale oslovil jeden kámoš, i když to nebylo oslovení v pravém slova smyslu. Prostě řekl: "Sedliš*, máš na botě šprcku!" Dost se tomu smál. Já pohlédl z výšky nějakých sto devadesáti centimetrů k mým dvanáctkám nohám a vskutku, kámoš měl pravdu, což mě tedy rozhodně nenaplnilo nějakým nadšením. Zpod podrážky pravé boty mi čouhal kondom, viditelně použitý.

Nevím, kdo si v tom výtahu křepce zasouložil, a poté odhodil ten kus gumy na zem. Stejně jako dnes, ani tehdy jsem o tom nijak nepřemýšlel. Okamžitě jsem změnil kurz a zamířil za jeden ze sloupů, kde jsem se ukryl, abych se toho humusu na botě zbavil. Přišlápl jsem kondom levou nohou a pravou jsem nadzvedl. Nemohu sloužit fyzikálními vlastnostmi tohoto druhu gumy, nicméně pravdou je, že se natáhla do délky, jíž mě překvapila a rozhodně nemohu říct, že příjemně. Pravá noha byla už dost vysoko a kondom stále nejevil snahu odpoutat se od podrážky. Nakonec se ale ozval zvuk, který vám ani při nejlepší vůli nedokážu popsat. Takové citoslovce prostě neexistuje, aby to dokázalo v psané podobě nějak přiblížit. A celé to bylo zakončeno hlasitým prásknutím, jak se do krajnosti natažená guma uvolnila  a poslušná fyzikálních zákonů vyrazila prudce dolů k levou nohou přišlápnutému konci.

Mnozí z vás si nejspíš dokáží vybavit jeden z nejstarších gagů, který se používal už v němých groteskách a prakticky beze změn pak šel dál a dál v různých komediích, přičemž už docela ztratil na působivosti, jak šel čas, protože, málo platné, i pro gagy platí, že opakovaný vtip přestává být vtipem. Co si tak vybavuju, použili to komici od Charlieho Chaplina přes Mr. Beana až po Chevy Chase. Jde o komickou situaci, kdy člověk vezme do ruky papír a ten se mu k ní přilepí, chce ho odlepit druhou rukou a on se přilepí k té druhé a tak pořád dokola. Přesně to provedl onen kondom. Po odlepení z pravé nohy zůstal přilepený k levé a vzápětí zase k pravé, když jsem se ho pokusil odstranit stejným způsobem. Situace, v níž jsem se nacházel, mi ani trochu nepřišla zábavná, spíš naopak. Chytal mě vztek a proklínal jsem toho pitomce, který tam ve výtahu po použití pohodil tenhle kus gumy plný toho, co měl zachytit, aby se to nedostalo do té, která mu tam dala nejspíš na stojáka.

Po několika marných pokusech mi z mé jistě ne zrovna záviděníhodné situace pomohla dřevěná tyčka podpírající fíkus v objemném květináči. Vytrhl jsem ji, přidržel kondom u země a zvedl nohu. Konečně osvobozen. Samozřejmě zůstal přilepený na té tyčce, ale to už jsem moc neřešil a jednoduše ji zapíchl i s gumou zpět do květináče.

A to byl konec mých problémů s antikoncepcí.


* V té době mi mnozí říkali Sedliš, což vychází z mého příjmení. Přezdívka Skip přišla až později a zůstane mi nejspíš navždy.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jaki 1988 Jaki 1988 | 22. dubna 2010 v 15:12 | Reagovat

Jo lidi jsou hovada:-)),hoděj to kamkoliv,v Klatovech v letním kině se to tam taky povaluje(hlavně v zadních řadách:-).Dík za článek,pobavil!

2 manka manka | Web | 17. května 2010 v 15:51 | Reagovat

Mohl bys psát nějaké pracovně-vzdělávací příručky, já tu situaci úplně viděla! (smích)

3 Skip Skip | 26. května 2010 v 13:21 | Reagovat

manka: Budu o tom uvažovat (úsměv)

4 Johni Johni | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 21:54 | Reagovat

Moc pěkný blogík. Zase někdy mrknu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama