Já a Hank

16. srpna 2010 v 21:48 |  Kolem dokola
Ti, kdo znají Charlese Bukowskiho především z jeho knih, protože nepředpokládám, že by mezi čtenáři tohoto blogu byl někdo, kdo se s ním setkal osobně, vědí, proč píšu "Hank". Pro ostatní jen krátké vysvětlení: Celé jméno zní Henry Charles Bukowski a právě z toho Henry vychází Hank, jak byl nejčastěji oslovován.


Narodil jsem se přesně padesát čtyři let po mém nedostižném vzoru a trvalo dalších dvacet sedm let, než jsem si od něj poprvé něco přečetl. Bylo to v jednom knihkupectví na náměstí v Českém Krumlově, kam jsem musel zajít, protože jak někde vidím nějaké knihkupectví, nemůžu odolat. Nasměroval jsem vozík mezi regály s knihami a kdo ví, jaká síla mě zastavila přesně tam, kde bylo několik Hankových knih. Jméno Bukowski mi nebylo zcela neznámé, ale dosud jsem od něj nic nečetl a vůbec jsem nevěděl, jak a co vlastně píše. A tak jsem si koupil jednu sbírku básní Láska je pes a povídky Všechny řitě světa i ta má.

Začal jsem číst a bylo to něco zcela nového, dosud nepoznaného. Najednou jsem viděl, že se dá psát zcela prostě, bez přetvářky, prostě tak, že mohu autorovi věřit každé slovo. Pro mnohé bude Hank vždycky jen ochlasta, děvkař, rváč a nesnesitelný chlápek, co nesnášel lidi. Jistě, tím vším byl a nikdy se tím netajil. Avšak pod touhle drsnou slupkou se skrýval velmi citlivý člověk, kterému se nedostalo moc lásky od rodičů a něco jako vřelý cit od druhé osoby poznal až tehdy, když chodil do nemocnice na ošetřování velmi těžkého acné vulgaris a ujala se ho tam jedna zdravotní sestra, která dokázala soucítit s jeho trápením. Hank na ni vzpomíná s něhou, kterou se snaží nedávat moc najevo, ale přesto ji cítíte. Byl to člověk, který až bláznivě miloval svou dceru. A také byl jediný, kdo byl v posledních chvílích se svojí dávnou láskou Jane, když umírala zcela opuštěná v nemocnici, zničená alkoholem a drogami. Toho, čeho si lidé většinou na druhých váží, je v jeho obsáhlém díle jako šafránu, jsou to malé kousky křišťálu třpytící se v tunách písku. O to jsou vzácnější a cennější. Ale tyhle tak prchavé okamžiky, kdy Hank odhaluje své nitro, jsou tak vzácné, že je ne každý dokáže zachytit v tom návalu prasácké chlapáckosti, kdy nejde pro ostřejší slovo daleko. Jen ten, kdo dokáže Hankovi opravdu naslouchat, pozná, že to byl v podstatě milý a laskavý člověk zmítaný šílenstvím, které tak nepokrytě popisoval.

Už dávno jsem se vzdal všech pokusů obhájit ho před těmi, kdo říkají, že píše jen o chlastu a šukání. Nemá to cenu. Když někdo vidí pouze tohle a nedokáže zachytit to, co jsem popisoval výše, nemá cenu nic vysvětlovat. Ti lidé prostě nechápou a já jim to nemám za zlé. Naopak dokážu jejich pocity pochopit. A pokud mi někdo začne vykládat vyloženě kraviny, aniž by měl něco opravdu načteno, pak uzavírám debatu, protože by to byly zbytečné řeči o ničem.

Dnes už mám vše, co u nás od Hanka vyšlo, včetně skvělé biografie Barryho Millese. Kdykoliv mohu vzít jeho básně, povídky nebo některý z románů a začíst se. Vždycky je mi moc fajn, když od něj něco čtu. Hank říkal: "Čtěte Célina a Fanteho, vyhněte se Faulknerovi." To díky jemu jsem poznal Célina, toho úžasného francouzského spisovatele, který nastavil Francouzům a vůbec lidstvu jako druhu tak nemilosrdné zrcadlo, že ho za to museli nenávidět. Poznal jsem Johna Fanteho, Hankova vůbec nejoblíbenějšího spisovatele, který ovlivnil jeho styl psaní a který se stal i mým oblíbeným spisovatelem. Za to ti patří dík, Hanku, že jsi mě k těmhle dvěma přivedl. A poznal jsem také to, že Faulknerovi je opravdu lepší se vyhnout. Přečetl jsem dvě knihy, přičemž tu druhou jsem už dočítal jen s vypětím všech sil, protože nerad odkládám knihy nedočtené, i když bych ušetřil spoustu času, kdybych knihy, které mě moc nezaujmou radši hned odložil a věnoval se dalším, které tu na mě v tichosti čekají, až je otevřu a začtu se do nich.

Hanku, vděčím ti za mnohé a mrzí mě, že jsme byli na tomto světě spolu bez pár měsíců dvacet let, než jsi odešel, a já tě vůbec neznal. Tys na mě ale čekal ve svých knihách a já k tobě našel cestu.

Tak všechno nejlepší, starej brachu, díky za všechna slova, která jsi kdy napsal, a sorry, že nedokážu udělat na compu nic lepšího než to, co ti posílám.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 manka manka | Web | 17. srpna 2010 v 15:08 | Reagovat

Myslím, že si starej brach někde tam nahoře spokojeně zamručel pod fousy. (úsměv)

2 Skip Skip | 17. srpna 2010 v 18:20 | Reagovat

no kéž by (úsměv)

3 vk vk | 17. srpna 2010 v 20:33 | Reagovat

Krásná vzpomínka, hezké poděkování.Moc pěkné Máry.

4 Lenka Lenka | 20. srpna 2010 v 10:24 | Reagovat

Když mi bylo asi krásných 17 let hltala jsem Charlese Bukowskiho byl pro mě bohém.Pak jsem se vdala měla dítě a Hank upadl do zapomnění.Dnes mi táhne na příšerných 40 let a je čas některé knihy oprášit.

5 Skip Skip | 22. srpna 2010 v 20:36 | Reagovat

To bude krásný návrat, Lenko (úsměv)

6 Zara Zara | 3. září 2010 v 22:26 | Reagovat

Četla jsem od něj jen Ženy a ani jsem nedočetla.Ale ty jsi ho tu vychválil tak, že možná dám ještě jeden pokus(úsměv)

7 Skip Skip | 7. září 2010 v 20:33 | Reagovat

Zara: Možná zkus spíš povídky. Ale koho Hank nechytne, toho prostě nechytne a je lepší jít dál a jinam (úsměv)

8 Zara Zara | 8. září 2010 v 22:13 | Reagovat

Tak jsem si půjčila Paměti starého chlapáka-nic jiného u nás v knihovně neměli-tak uvidíme.Zatím jsem dala přednost Ivě Pekárkový (úsměv)

9 Skip Skip | 9. září 2010 v 13:38 | Reagovat

Pekárková je fajn. Taky už jsem od ní něco přečetl a pár knih ještě čeká ve frontě.

10 Zara Zara | 9. září 2010 v 16:06 | Reagovat

No,je to vlastně kniha od Zdenko Pavelky-rozhovor s Ivou (Přestřihnout kšandy).Doporučuju(úsměv)

11 Skip Skip | 10. září 2010 v 11:38 | Reagovat

Možná to znáš, ale kdyby ne, tak Pekárková má svůj blog. Docela dobrý: http://pekarkova.blog.idnes.cz/

12 Zara Zara | 11. září 2010 v 10:46 | Reagovat

Jj,znám. Ale děkuju.

13 Zara Zara | 30. září 2010 v 14:29 | Reagovat

Tak jsem dočetla Hanka.A mám z toho parádní depku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama