...éééééé...

14. srpna 2012 v 20:39 |  Kolem dokola
Včera se mi zase docela pěnila tekutina v malém i velkém oběhovém systému.


Koukal jsem totiž na pořad Před půlnocí, který dávají na ČT 24 od 23:30. Tento půlhodinový pořad se vysílá z Prahy, Brna a Ostravy, přičemž jsem nějak nevypozoroval pravidelné střídání - možná že je, ale to je jedno, není to důležité.

To, co je důležité a proč tento článek píšu, se jmenuje Šárka Bednářová. Ten poněkud dehonestující střední rod jsem použil schválně, protože tahle ostravská moderátorka mi pravidelně způsobuje stavy nevolnosti svými hezitačními zvuky a pazvuky.

Hezitační zvuky a pazvuky jsou podle definice prof. PhDr. Rudolfa Kohoutka, Csc.: "Paralingvistické jevy, např. porušování souvislé řeči vokály (ééé) nebo hmmm, odkašlávání, neartikulované zvuky vyjadřující někdy váhavost."

Jistě tento jev všichni znáte a více či méně častěji vyjdou hezitační zvuky i z vašich úst. Ani já nejsem zrovna dobrý řečník a mám-li něco ústně vyjádřit, nakopal bych se často do prdele, jak to ze mě hrozně ztuha leze, i když to mám v hlavě správně poskládané, ale někde na té krátké cestě z mozku k mluvidlům (zjednodušeně řečeno) se mi to zasekne. A to už vůbec nemluvím o tom, když mám mluvit v cizím jazyce, to se ze mě stává totální Tatar (omlouvám se tatarskému etniku, ale holt u nás máme takové přirovnání).

Někdo se umí vyjařovat dobře, někdo špatně. To já beru a respektuju, ale pokud někdo pracuje v nějakém médiu a živí se tím, že mluví, pak by tyto hezitační zvuky používat neměl, protože je to jasná známka neprofesionality. V případě výše zmíněné moderátorky jde o něco, co se jen těžko chápe, že jí nechají vylézt před kameru. Její frekvence éééééé je tak vysoká, že je to často k nevydržení. Dost drsný je, pokud má ve studiu hosta, který tyto zvuky a pazvuky také vydává. Možná si řeknete, proč na to tedy koukám. No jednoduše proto, že jsou tam často zajímaví lidé jako hosté. Pro příklad třeba tento rozhovor s Ondřejem Vetchým.

Dalším příkladem těžké neprofesionality je Jana Fraňková, která pro ČT pracuje jako simultánní tlmočnice z angličtiny. Až někdy uslyšíte z obrazovky samé éééééé ééééééé a éééé, tak během chvilky určitě uvidíte v titulku: Simultánně tlumočí Jana Fraňková. U nějakých kratších rozhovorů se to dá se zatnutými zuby vydržet, ale když tlumočí nějaké delší projevy, je to vyloženě utrpení.

A do třetice jeden komentátor na Nova Sport, který komentuje ragby a kterému nemůžu přijít na jméno. Představte si, že 2 x 40 minut posloucháte: Útočník ééé domácích ééé se zmocnil ééé míče a ééé pronikl až ééé do dvacítky hostů, kde ééé byl složen. Fakt nepřeháním.

Na všech televizních stanicích můžeme vidět a slyšet reportéry, kteří perfektně zvládnou reportáž, kterou předem natočí, ale jakmile jsou ve vysílání živě, hodně často začnou vydávat hezitační zvuky a pazvuky, přesně podle definice výše zmíněného, bohatě otitulovaného pana Kohoutka. Mohl bych přidat další jména jako třeba Michal Kubal (zpravodaj ČT v USA) nebo Tomáš Etzler (zpravodaj ČT v Číně), o reportérech v komerčních televizích ani nemluvě, ale ty neznám jmény, protože tyhle televize sleduji jen výjimečně, a když už něco zaslechnu, je to zhusta samé éééééé.

Neprofesionalita lidí, živících se mluveným slovem, je často do nebe volající a chudák divák musí vyloženě trpět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K :) K :) | Web | 14. srpna 2012 v 20:44 | Reagovat

SUPER BLOG :)

2 Skip Skip | 14. srpna 2012 v 20:51 | Reagovat

Díky:-)

3 Petr Petr | 16. srpna 2012 v 12:56 | Reagovat

Ééé, fakt ééé dobře napsaný éééé:-)

4 Pavel Pavel | 7. září 2012 v 14:07 | Reagovat

Jednou, před lety, jsem jako student seběhl ze strahovských kolejí v pozdním odpoledne jen tak navštívit Pražský hrad. A najednou v průchodu na nádvoří jsem zaslechl jak někdo řekl jednu celkem krátkou větu "Na Pražském hradě se dnes koná..." Jedna věta. Její obsah si nepamatuji, ale poté, co ji ten člověk dořekl, znovu ji bleskurychle zopakoval a pak zase a zase. Ohlédl jsem se a byl tam myslím moderátor Dumbrovský před televizní kamerou. Zpomalil jsem krok, ale když ani napodesáté jeho monolog nikam nepokračoval, rozhodl jsem se definitivně jít po svých... (nevím jestli předtáčeli, nebo trénoval živý výstup) Pochopil jsem, že to co my ve zprávách slyšíme tak jakoby samozřejmě ve zkutečnosti předchází tvrdá příprava. A to se týká i těch, člověk by řekl, zkušených reportérů, kde by člověk přirozeně řekl, že už za ta leta musejí mluvit doslova "spatra".

5 Skip Skip | 9. září 2012 v 16:55 | Reagovat

Existují regionální reportéři/ky, kteří/ré jsou schopni/é perfektně zvládnout živý vstup. Nejsou tak řekněme slavní/é, jako zmiňovaní a přitom je jejich práce mnohem kvalitnější.

6 vk vk | 20. října 2012 v 23:12 | Reagovat

Po přečtení tohodle příspěvku se mi vybavilo....."nóóó...víš...Vendy...todle...néé..." a tvá ruka prohrabávající si ofinu.A víš, že zrovna tohle tě činilo v mých očích strašně roztomilého? (úsměv)Ale jinak s tebou naprosto souhlasím ve všem co tady píšeš.To se mi jen tak vrátila vzpomínka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama