Jsem ujetej na uši

28. listopadu 2012 v 16:48 |  Kolem dokola
Vidím, že jsem to tu nějakou dobu zase flákal, a tak napíšu něco o tom, jak mě dostávají uši.


Nadpis tohoto článku je poněkud dvojsmyslný, a tak vězte, že se zde nechystám psát o tom, nakolik mě přitahují uši opačného pohlaví, nebo jak silnou erotogenní zónou jsou mé vlastní uši.

Když říkám, že jsem ujetej na uši, mám na mysli Štramberské uši. O této tradiční sladkosti jsem slyšel již dávno, ale teprve letos jsem si ji u nás na pouti koupil a doslova mě dostala. Celý balík jsem snědl prakticky na posezení a hned druhý den jsem si šel koupit další dva. To jsem ale prohloupil, protože jsem si měl udělat pořádnou zásobu.

Přečtu-li si složení, není to nic složitého: trvanlivé pečivo - perník, pšeničná mouka, cukr, vejce, med, směs koření, kypřící prášek. Jak složitá je výroba, to nedokážu posoudit. Docela zajímavá je legenda:

Dle místní pověsti ve 13. st. za vpádu Tatarů našli útočiště obyvatelé z celého okolí na hoře Kotouč, kde Tataři na ně několikrát zaútočili. Při posledním útoku se strhla bouře, která zaplavila rybník nad tatarským ležením. Toho využili zdejší obyvatelé, prokopali hráz rybníka a tím Tatary vyplavili. Potom našli ve vyplaveném táboře několik pytlů uší, které Tataři utínali pobitým křesťanům. Na památku této události se ve Štramberku pečou takzvané "Štramberské uši".

I když je to poněkud morbidní, tak sladké Štramberské uši si získaly přízeň mých chuťových pohárků a jsem schopen spořádat jich velké množství. Problém je, že se k nim jaksi nemohu dostat. Do Štramberku mám daleko, pouť je jednou za rok a nějaké ty trhy se mi tu v okolí moc nekonají. V obchodech, které tu máme, se nevyskytují. No a tak kdybyste mi chtěli udělat radost, klidně mi můžete nějaký ten balíček Štramberských uší koupitSmějící se


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama