Sedím a píšu 8

18. května 2013 v 12:19 |  Sedím a píšu
...v kině...


takže sedím a píšu…kdysi mě filmy moc nezajímaly…filmovým fandou jsem se stal až po úrazu v roce 1992…kolikrát jsem byl předtím v kině, to bych dokázal spočítat na prstech obou rukou…sem tam jsem viděl něco na videu…tenkrát to byly x-krát přehranné kazety namluvené jedním monotónním hlasem…první film, který jsem takto viděl, byl Americký ninja…v sedmé třídě o dlouhé polední přestávce před odpoledkou jsem také u kamaráda absolvoval první porno…dodnes si ty scény pamatuju…po revoluci se i do našich kin dostaly filmy, o kterých jsem dosud jen slyšel, anebo jsem je viděl na těch nekvalitních kazetách…a tak jsem jednoho dne vyrazil na Ramba…kino bylo do posledního místa plné…seděl jsem přibližně uprostřed a o něco dál za mnou seděl jakýsi týpek, který do toho pořád mluvil…každou chvíli řekl něco, co bude v další scéně následovat…okřikl jsem ho…přestal, ale za chvíli pokračoval…okřikl jsem ho tedy důrazněji a dodal jsem, že si to vyřídíme venku…tentokrát už zmlknul a mohl jsem v klidu sledovat osudy vietnamského veterána Johna Ramba…když film skončil, vyhmátl jsem si toho týpka před kinem a řekl jsem mu, co si jako myslí…on do mě strčil, já mu to oplatil…měl s sebou svoji holku, takže se chtěl předvést…vypálil proti mně pravačkou…tu jsem mu vykryl a zasadil mu ránu pod žebra…šel do předklonu, kde už na něj čekalo moje koleno…zuby mu hlasitě cvakly a zhroutil se na zem…ale no tak! brzdi, Skipe, brzdi!...dobrá, tak ještě jednou…film skončil a já vyšel z kina…na toho týpka jsem už nemyslel…někdo mi poklepal na rameno, a když jsem se otočil, zeptal se: tak co sis to chtěl vyřídit?...než jsem stačil něco říct, přistál mi na levé čelisti pěkně tvrdý pravý hák…udělal jsem půlobrat doprava a klesl na kolena…druhou jsem si dal o odpadkový koš…hodně potupná pozice, to vám teda řeknu…měl jsem holt smůlu, že když jsem ho v tom kině okřikoval, odehrával se zrovna děj na plátně v noci v lese, takže bylo jaksi hodně šero a já ho pořádně neviděl…po onom poklepání na rameno před kinem proti mně totiž stál chlápek s konstitucí Ramba a neměl jsem moc šancí…tak takhle to bylo…co bych vám lhal…dostal jsem prostě přes hubu…ne vždy byly různé konflikty vítězné…sedím a dopsal jsem…hezký den…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evil Evil | Web | 26. května 2013 v 21:20 | Reagovat

to snad ne.. nesnáším, když někdo krafe do fimů, nebo do hudby.. flákla bych mu hned v tom kině.. Rambo Nerambo.. nojo.. to se mi to kecá :)

2 skip skip | 27. května 2013 v 12:43 | Reagovat

Taky to nesnáším, proto jsem se ozval. Výsledek byl, jaký byl:-)

3 MinaP MinaP | 27. května 2013 v 21:49 | Reagovat

By mě nenapadlo, že to může dopadnout až takhle :-)
Když v Budějcích zavřeli skoro všechna kina a postavili multikino, jsem někdy nucena jít i tam. A to je teprve něco ! Sadět vedle chroupačů kukuřice je trest. Kdysi jsem musela jít na Návrat krále podruhý, neboť někdo vedle mě, se přišel do kina naládovat nachos a napsat pár esemsek. Jak ráda vzpomínám na to, když se chodilo do kina kvůli filmům.

4 skip skip | 28. května 2013 v 10:25 | Reagovat

Tak mulťák v Budějcích, to bylo poprvé, kdy jsem v takovém zařízení byl. Z toho místa pro vozíčkáře jsem měl docela přehled po celém sále. A jak jsem se tak najednou rozhlédl, na plátně se odehrávalo drama Lidice a lidi žerou a srkaj...děs!

5 MinaP MinaP | 28. května 2013 v 21:32 | Reagovat

To je jedna z věcí, kterou si Američani mohli nechat doma. Tam se filmy odjakživa berou jako zábava, a multikina, tenhle produkt 'zábavního průmyslu' do staré dobré Evropy nepatří. Ale co naděláme... ještě, že tady zůstalo aspoň kino Kotva. Tam se občas dokonce dočkám mých oblíbených dánských filmů :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama