Sedím a píšu 11

22. září 2013 v 19:27 |  Sedím a píšu

…sumec…


takže sedím a píšu…i když jsem nebydlel přímo u řeky, dalo by se říct, že jsem u řeky vyrostl…jmenovitě u Lužnice…poměrně záhy jsem propadl rybaření…bylo to někdy kolem mých čtyř let…to nevím přesně…ale přesně vím, že jsem se této činnosti vášnivě věnoval až do 20. července 1992…toho dne jsem provedl onen skok do vody a s rybami byl konec…býval jsem něco jako experimentátor ohledně nástrah…přiznávám, že syrečky byly pro zdejší ryby asi poněkud extravagantní, neboť jsem na ně nezaznamenal jediný záběr…ovšem byl jsem první, kdo tady u nás s úspěchem začal používat twistra, umělou nástrahu na přívlač podobající se gumovému červu, navíc dost nechutně zapáchající…ale co byl jistým způsobem majstrštyk, tak určitě "tráva z jezu"…seděl jsem takhle jednoho letního dne na jezu a moji pozornost upoutala jakási řasa, která tam rostla na kamenech…barvu měla v různých odstínech zelené od světlé až po hodně tmavou…čím světlejší byla, tím mladší…a naopak samozřejmě…utrhl jsem kousek té světle zelené a zkoumal ji…nejprve zrakem a hmatem…na pohled byla taková celkem obyčejná, na pohmat docela příjemná…starší řasy byly trochu slizké, jak jsem zjistil později…pak jsem ten kousek ochutnal…jenom trochu, kdyby to náhodou bylo jedovaté…chuť nevýrazná a trochu to jakoby drhlo na jazyku…o několik dní později jsem chtěl jít po poledni na ryby, ale neměl jsem na co chytat, když jsem si najednou vzpomněl na tu "trávu z jezu"…řekl jsem si, že to zkusím…nějaký ten tloušť by na to mohl zabrat…a tak jsem vyrazil…kolem jezu a na jezu spousta lidí, kteří mě znali…někteří sami rybáři a ti ostatní o rybách aspoň trochu něco věděli, protože nějakého rybáře v těch končinách měl doma každý…samozřejmě si hned všimli, že si trhám do sklenice ty řasy…a co prý s tím jako hodlám dělat…no a pak se smáli a posmívali, když jsem řekl, že na to jdu chytat ryby…neměl jsem to nikomu za zlé, bylo to takové to spíš kamarádské dobírání se…a upřímně řečeno, kdybych já byl mezi nimi a někdo z nich na mém místě, taky bych se smál…bral jsem to tedy s humorem…šel jsem pod jez…"tráva" na háčku dobře držela…nahodil jsem…chytal jsem na plavanou…ještě se mi nikdy nestalo, aby byl při plavané splávek víc pod vodou než nad vodou…tentokrát tomu tak bylo…pár sekund po nahození první záběr…tloušť…za chvíli další a další…a nebyli to žádní prckové, všichni 45 - 55 cm, a to už je slušná ryba…ti, co se předtím smáli a posmívali, najednou zvážněli, když viděli, že ten Sedlák není až tak blbej…další den už někteří byli taky na jezu se sklenicemi a sbírali "trávu"…mezi všemi těmi tloušti byly dvě ryby, které mě zarazily…jedna měla 40 cm a druhá 42 cm…podle všech znaků by to měly být plotice, ale tak velké jsem v životě neviděl, maximálně tak kolem 25 cm…každý rybář uzná, že plotice kolem 40 cm je ryba jako kráva…fakt jsem docela váhal, co je to za ryby…ostatní ryby jsem pustil, ale jednu z těch dvou jsem vzal domů a zkonzultoval ji s odbornými knihami…byla to plotice…jako kráva…stejně jako každý rybář jsem i já v skrytu duše toužil chytit nějakou velkou trofejní rybu…candáta, štiku, nejlépe sumce…candátů a štik jsem chytl nespočet, ale trofejní kus mezi nimi nebyl…na sumce jsem se také několikrát vypravil…je to největší a nejsilnější ryba, jakou v našich vodách můžete chytit…a který rybář by si to nepřál?...prožít ten boj s dravcem z hlubin…nakonec jsem se dočkal i já…povím vám, jak to bylo a hlavně jaký kus to byl…toho večera jsem se vypravil na úhoře…takže jsem neměl vybavení na sumce…ale to už tak bývá, že vás překvapí ryba, se kterou nepočítáte…měl jsem nádherné rousnice…počasí bylo ideální…teplo a pod mrakem…úhoři se vydají na lov, to byla tutovka…zakotvil jsem loď, nahodil pruty a zavěsil policajty…za chvíli první záběr…už podle záběru jsem poznal, že to úhoř není…záběr úhoře se pozná tak, že policajt poskakuje, přičemž stoupá konstantní rychlostí nahoru…tenhle záběr byl: nahoru, stop, nahoru, stop…měl jsem povolené brzdy na navijáku, protože jsem úhořům před zaseknutím vždy jednou povolil…přeci jen mají ty tlamy menší, tak aby měli čas tu rousnici spořádat…i teď jsem povolil…spíš ze zvyku…policajt byl nahoře a následovalo zaseknutí…ozval se bzučivý, až ječivý zvuk…já vůl zapomněl utáhnout brzdu…bubínek navijáku se roztočil a než jsem ho zastavil, vytvořil se neskutečný chuchvalec vlasce…do té doby se mi nikdy něco takového nestalo…kdybych byl malý prcek, tak neřeknu, ale v té době jsem byl už zkušený rybář, kterému by se taková chyba stát neměla…dal jsem se do rozmotávání a byla to teda perná práce…když bylo hotovo, zjistil jsem, že se mi rybu přeci jen podařilo zaseknout a ona na mě počkala u dna…ano, byl to ten můj sumec…nebudu vám popisovat souboj, jaký jsme svedli…to je jen mezi námi dvěma…řeknu vám míry, tak se podržte…………………25 cm a odhadem 20 dkg…tak takový byl můj první a poslední sumec v životě…a věřte mi, není to rybářská latina…přísahám, že takový to byl kus…sedím a dopsal jsem…hezký den…




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama