Vozíčkáři ve filmu

6. března 2016 v 13:00 |  Kolem dokola
V následujícím textu se pokusím trochu rozebrat některé filmy, v nichž se objevují vozíčkáři po poranění míchy. Jakožto kvadruplegik po skoku do vody bývám dost kritický, když vidím ve filmu nebo seriálu nějakého vozíčkáře. S trochou nadsázky by se to dalo označit za profesionální deformaci.


Dost často se stává, že můžeme vidět, jak si herec/čka sedne na vozík, dá nohy do X, popřípadě špičky na stupačkách k sobě a zřejmě si myslí, že má ten správný vozíčkářský sed. Jako příklad bych mohl uvést český seriál Vraždy v kruhu (2015), kde hrál příšerným způsobem vozíčkáře Richard Krajčo. Podobných případů by se našlo mraky, ale myslím, že tento pro ilustraci bohatě stačí. Ve filmech a seriálech tohoto druhu se nezřídka objevují výrazy jako křeslo, kolečkové křeslo, kolečková židle, které čeští vozíčkáři nikdy nepoužívají. V případě cizí produkce jde o otrocky doslovný překlad anglického slova wheelchair nebo ve francouzštině fauteuil roulant, v němčině der Rollstuhl, ve španělštině silla de ruedas, v italštině sedia a rotelle, abych uvedl ty, se kterými se u nás nejčastěji setkáme. Stejný problém s překladem se často objevuje i v literatuře.

K tomuto malému rozboru jsem vybral několik filmů, které podle mě stojí za pozornost: Muži (1950), Narozen 4. července (1989), Návrat domů (1978), Nejlepší muži (2012), Tanec na vodě (1992), Hlas moře (2004), Hasta la vista! (2011), Nedotknutelní (2011). Pořadí, v jakém jsem je uvedl, je více méně náhodné.

Film Muži se odehrává v USA krátce po 2. světové válce v nemocnici pro veterány na oddělení pro pacienty po úrazu páteře. Mezi herci v něm hráli i skuteční vozíčkáři. Svoji první roli zde měl Marlon Brando, který mě dostal, když perfektně odkoukal a poté zahrál spasmy. Konkrétně šlo o to, čemu někteří vozíčkáři říkají Singrovka podle značky šicích strojů. Jde o to, že vozíčkáři sedícímu na vozíku, začne poskakovat noha na stupačce, jako by si podupával do rytmu, nebo jako když maká šicí stroj. Vlastně si nevybavuji, že by nějaký jiný herec hrající vozíčkáře věnoval tomuto zdánlivému detailu pozornost. Různá intenzita spasticity horních i dolních končetin potažmo celého těla a její zvládání je totiž pro vozíčkáře, tak říkajíc, denním chlebem. Dále je film plný scén vyrovnávání se s faktem, že už člověk nebude chodit, frustrace střídá odhodlání začít něco dělat a nepromarnit zbytek života. Ano, velmi mě zaujal výše uvedený detail, ale i jako celek je film na dobré úrovni.

Do přibližně stejného období se dějově řadí film Nejlepší muži, který se odehrává na stejném místě, ale tentokrát v Anglii. Ochrnutí pacienti zde leželi, maximálně někteří seděli na postelích a byly jim podávány tišící léky v dobré víře co nejvíc jim ulevit. V podstatě jen přežívali a dožívali. To se však změnilo s příchodem doktora Ludwiga Guttmanna ve skvělém podání Eddieho Marsena. Ten je všechny probudil k životu. Byly zde ukázány proleženiny. Možná trochu explicitně, ale jsou pro mnohé vozíčkáře velkým problémem a někdy i život ohrožující komplikací, takže je zcela legitimní ukázat je. Zavedl pravidelné polohování jako prevenci proti proleženinám. Odstranil permanentní močové katétry. Tady bych měl výhradu, že nebylo ukázáno nebo nějak naznačeno, jak potom pacienti močili, protože inkontinence je další výraznou komplikací. Takhle to vypadá, že nic takového neexistuje a pacienti s tím nemají žádný problém. Avšak to hlavní, co doktor Guttmann udělal, bylo, že je přiměl k aktivitě. Sedli na vozíky, které nám dnes připadají šíleně, začali se sami pohybovat, sportovali a postavili se k životu čelem. Letos se bude konat Paralympiáda a byl to právě doktor Guttmann, kdo stál na počátcích této události.

Tanec na vodě uváděný také jako Druhá šance je z uvedených filmů asi nejméně známý a také nijak zvlášť ceněný. Ze života vozíčkářů je zde dobře zobrazen aspekt podceňování sebe sama jako skutečného muže. S tímto problémem se potýká hlavní hrdina filmu. Ačkoliv má krásnou přítelkyni, která s ním chce být i po úrazu, on ji od sebe odhání, protože si může najít někoho zdravého, nějakého pořádného chlapa. K tomuto sebepodceňování většinou dochází krátce po úrazu a někteří vozíčkáři se ho nedokážou zbavit velmi dlouho.

Tom Cruise hraje ve filmu Narozen 4. července veterána z Vietnamu stejně jako Jon Voigt v Návratu domů. Oba jsou paraplegici a musí se vyrovnávat s tělesným postižením a psychickým traumatem z války. Často sahají po alkoholu a svůj vztek a frustrace si vybíjí především verbální agresivitou vůči okolí, své blízké přátele nebo rodinné příslušníky nevyjímaje. Touto fází si někteří vozíčkáři krátce po úrazu skutečně prochází a pro jejich okolí je to velmi náročné. Propadnutí alkoholu také není žádnou fikcí. Prvně zmíněný film mi přijde o něco propracovanější. Zřejmě je to proto, že s Oliverem Stonem pracoval na scénáři skutečný ochrnutý veterán Ron Kovic, kterého Tom Cruise hrál a od nějž dostal dostatek podnětů k tomu, jak se té role chopit. V Návratu domů byla oproti tomu mimo jiné milostná scéna, při níž chtěl mít hlavní hrdina rozsvíceno, protože by z toho jinak nic neměl. Asi pro většinu vozíčkářů je při sexu důležitý vizuální kontakt, a tak oceňuji, že to bylo ve filmu vyjádřeno.

Další film, Hlas moře, byl natočen podle příběhu Ramóna Sampedra, který jako mladík ochrnul po skoku do moře. Jako těžký kvadruplegik hýbající pouze hlavou odmítal život, který pro něj nebyl plnohodnotný, a tak bojoval za to, aby mohl důstojně odejít ze světa. Nějakých 30 let strávil v posteli v domě svých rodičů, přičemž odmítal i invalidní vozík, který považoval za ubohou náhražku. Ovšem mluvil vždy jen sám za sebe, nikdy nepohrdal ostatními vozíčkáři, neodsuzoval je za to, že oni chtějí žít a být aktivní, i když k tomu budou po celý život potřebovat vozík a mnozí i pomoc zdravých lidí. V tomto filmu je velmi dobrým způsobem vyjádřena touha některých lidí po dobrovolném odchodu ze světa, lidí, kteří se ze dne na den ocitnou v situaci, kdy jsou zcela bezmocní, nechtějí žít způsobem, který v mnoha aspektech považují za ponižující. Jejich frustrace je pak o to větší, že vzhledem k rozsahu postižení nedokážou sami spáchat sebevraždu a navíc žijí v zemi, kde zákony neumožňují euthanasii. Tato situace je samozřejmě velmi těžká pro jejich blízké a často dochází k přemlouvání, že život přeci nekončí apod. Javier Bardem se hlavní role zhostil velmi dobře a dokonce jsem si všiml i jednoho detailu, a to, že dýchal pouze břichem, jako to dělají lidé s tímto postižením.

Tři invalidní kamarádi z Belgie, kvadruplegik, paraplegik (nádor na mozku) a slepec, se ve filmu Hasta la vista! rozhodli vyrazit do Španělska, kde si chtěli užít v bordelu, v němž tamější pracovnice nemají problém s obsloužením invalidních zákazníků. Tvůrci tento film pojali přiměřeně komediálně, což se jim bohatě vyplatilo a měli s tímto přístupem nemalý úspěch. I přes tento dosti osvěžující přístup je ve filmu ukázáno to, s čím se musí někteří postižení lidé potýkat. Je to přehnaná péče nebo spíš starostlivost některých rodičů. Ve snaze chránit své postižené potomky jim brání v naplnění jejich přání, nerespektují jejich touhy, často v nich stále vidí malé děti, ač jsou již dávno dospělými lidmi. Na postavě kvadruplegika bylo také dobře ukázáno, že někteří vozíčkáři dokážou být pořádní parchanti, kteří jsou, jak se říká na pěst, za to, jak buzerují lidi, kteří jim asistují. Bylo by možné mít k téhle road movie různé výhrady, ale splnila přesně to, co měla. Ukázala výše popsaný problém a navíc dokázala pobavit, rozesmát a také trochu rozplakat.

Phillippe Pozzo di Borgo napsal knihu Druhý dech, jejíž část inspirovala scénář k filmu Nedotknutelní. Ten se stal doslova filmovým hitem. Podařilo se zde vyvážit komediální s dramatickým, přičemž se nekonalo jen nějaké laciné vtipkování či naopak sklouzávání k nepatřičnému patosu. Těžce postižený Phillippe, kvadruplegik po pádu při paraglidingu, a jeho asistent Driss (ve skutečnosti Abdel) spolu rozehráli parádní koncert, který si našel cestu k divákům a podle mě zcela oprávněně. Mohl bych se začít vrtat v nějakých detailech, ale bylo by to zcela zbytečné hnidopišství. Jednotlivé scény, ať už komediální, vážné nebo dramatické, jsou perfektně vygradovány, popřípadě tvoří větší či menší díl celé té skládanky, která dostala tolik lidí. Ve filmu je jakási lehkost bytí, nikoliv ta nesnesitelná, a přitom každý, kdo se dívá, ví nebo cítí, že celkové ochrnutí není žádná selanka ani procházka růžovým sadem.

Mám rád všechny výše zmíněné filmy. Každý má v sobě něco jiného, jiný druh střeliva, kterým zasáhne diváky, a přitom jim ukáže něco ze života vozíčkářů; s čím se musí potýkat, co překonávat, jak se odrazí ode dna nebo všechno vzdají, aniž by to byl projev slabosti. Ani sebelepší film, nebo kniha nemůže zdravému člověku ukázat, jaké to je být ochrnutý a co při tom člověk cítí. Ale něco takového ani není nebo by nemělo být cílem. Důležité je pochopit druhého člověka nebo se o to aspoň pokusit, pokud nám za to ovšem stojí, a vůbec nezáleží na tom, jestli je zdravý, jakkoliv postižený, nemocný nebo má jiné problémy.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Int.kras Int.kras | E-mail | 1. června 2016 v 15:01 | Reagovat

Ahoj Skype,

a jak se Ti líbil Polanského "Bitter Moon"? S chutí bych si na něj přečetla Tvojí recenzi....
Jsi velmi zajímavý človíček!

2 Skip Skip | 22. června 2016 v 13:22 | Reagovat

Hořký měsíc jsem viděl, ale nijak zvlášť mě nezaujal.

Nejsem zrovna moc dobrý v psaní recenzí, a proto je nepíšu. Kdysi dávno jsem se o to pokoušel, ale výsledek byl dost špatný.

Jsem Skip a ne Skyp :-)

3 Tereza Tereza | E-mail | 6. dubna 2017 v 13:13 | Reagovat

Ahoj chtěla bych poradit kde na netu stáhnu film Tanec na vodě v češtině? děkuju

4 Phillizprock Phillizprock | E-mail | 6. července 2017 v 4:19 | Reagovat

puchase viagra online
http://withoutdoctorprescriptions.com - viagra without doctor prescription
  viagra commercials member list
<a href="http://withoutdoctorprescriptions.com">viagra without a doctor prescription
</a> - canadian pharmacy viagra professional announcements
viagra the team

5 Michaylphyclitly Michaylphyclitly | E-mail | Web | 5. září 2017 v 19:57 | Reagovat
6 Michljoilype Michljoilype | E-mail | 11. září 2017 v 3:12 | Reagovat

Дома есть интернет, продайте часть своего трафика и получи деньги через 15 - 20 мин!<a href=http://link21.info/cyqfo>Подробнее....</a>

7 Clauziodiona Clauziodiona | E-mail | 18. října 2017 v 3:02 | Reagovat

viagra generics login
http://vigraforsale.com - levitra for sale
  viagra for sale
<a href="http://vigraforsale.com">viagra without a doctor prescription
</a> - viagra dongguk
viagra 10 mg 4 tablet total posts

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama