Sedím a píšu 23

20. září 2016 v 13:02 |  Sedím a píšu
…šílenost…


takže sedím a píšu…teda řeknu vám…sakra, takhle jsem začínal minulý díl…ale to nevadí…opakování je matka moudrosti, i když teda nevím, k jaké moudrosti by zrovna tohle opakování mohlo vést…dost řečí, nebo se nedostanu k tomu, co vám chci mimo jiné sdělit…a není to nic menšího než jaderné zbraně…o existenci jaderných raket jsem už slyšel, stejně tak i většina z vás…z posledních šestnácti let studené války se mi vybavují dva názvy raket…sovětské SS-20 a americké rakety Pershing…dnes už možná neexistují, protože zastaraly a nahradily je jiné…ale to je jedno…až dosud jsem si myslel, že jedna raketa = jedna atomovka…jenže tuhle jsem něco o jedné takové raketě četl…ta raketa nesla šest atomových hlavic, přičemž jedna hlavice má sílu jako všechny výbušniny, které byly v historii použity včetně bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki…a takováhle síla je tedy na jedné raketě šestkrát…a teď si vemte, kolik takových raket existuje…jako nemůžu si pomoct, ale tady normálně někomu mrdá v hlavě…to se prostě jinak říct nedá…jistě, už kdysi dávno jsem slyšel o tom, že kdyby došlo k jaderné válce, tak by šla celá Země do kopru…jedna hlavice s takovou silou krát šest krát několik tisíc nebo i víc?...vždyť je to naprostá šílenost…vyplývá mi z toho, že lidé si zvolí ve volbách pár psychopatů a ti pak rozhodují o udržování nebo i o dalším zdokonalování těchto zbraní…pravda, v SSSR potažmo Rusku, Číně a KLDR to s tím volením není nijak slavné (velmi mírně řečeno), ale ve všech ostatních zemích disponujících jadernými zbraněmi se volí svobodně…a šílenost z jiného soudku je etiketa…já rozhodně nic nemám proti zásadám slušného stolování nebo proti jisté galantnosti vůči ženám (psal jsem o tom zde)…ale v těch pravidlech etikety jsou třeba takový kraviny, jako že, když žena dojí, měl by skončit i muž…jen upozorňuju, že to slovo "dojí" není od slova "dojit"!...no představte si, že jste se ženou v nějaké luxusní restauraci a dáte si třeba humra…drahý je to jak svině a ještě byste to měli nechat, když ona párkrát zobne?...tak to teda prrr, děvče, když to platím, tak drž krok…ale i kdyby ho nedržela a přestala jíst, protože už nemůže nebo jí to nechutná, tak bych to v klidu dojedl…pokud by se nad tím ona pohoršovala, pak vám teda říkám, že takovou pipinu bych poslal šupem na tramvaj, ať si táhne…a pokud by se to mé klidné dojídání nelíbilo někomu jinému, tak tomu bych poslal leda fuckáč…stupidní snobárna tohle…a jsou týpci, kteří si na tom v podstatě vybudovali kariéru…jako třeba Špaček, bývalý tiskový mluvčí prezidenta Havla…ten někde prohlásil, že žena se nejde do restaurace najíst, ale reprezentovat…nemám slov k takové debilitě…jo, teď jsem si vzpomněl, že podle jedné ze zásad etikety musí žena sedět jen na přední polovině židle…to by mě zajímalo, jak tohle řeší ženy typu Halina Pawlowská…a to vůbec neříkám nějak posměšně vůči těmto ženám plnějších tvarů…no řekněte sami, chlapi, pohoršovali byste se nad tím, kdyby se žena v restauraci pohodlně posadila a opřela?...jestli jo, tak jste blbci…ale zpět ke Špačkovi…vždycky mě bere čert, když se na něj v televizi obrací jako na největšího znalce etikety u nás…a on nahodí to své rádoby nóbl vystupování a mele šílený hadry, přičemž to vypadá, jako by snad nikdy ani neprděl sám se sebou, a když už, tak voní po fialkách…nedávno jakýsi pablb z bulváru vyfotil Michala Horáčka, který si dal na zahrádce před nějakou kavárnou latté nebo vídeňskou, a když si tu kávu zamíchal, tak olízl lžičku…a to je prohřešek proti etiketě…chápete tu stupiditu?...on někde sedí sám na obyčejné, nijak zvlášť nóbl zahrádce a té bulvární sračce stojí za to, psát o tom…a kdo se k tomu v tom článku vyjádřil?...no jistě že pan velký etikeťák Špaček…co je proboha tak strašného na tom, když někdo olízne kávovou lžičku?...ten debil, co tyhle zásady (a je jich mnohem víc) napsal, se musel hodně nudit…ale pryč od šíleností…jsem se zase trošku při tom psaní vytočil…o víkendu u nás byla pouť…jako dítě jsem se na ni vždycky těšil…dnes už mě na ní zajímá jen pojízdná kuchyně jednoho Vietnamce, který dělá vynikající jarní závitky…žádný prcky na jednou dvakrát do pusy…celý rok se na ně těším a čím víc se pouť blíží, tím víc si připadám jak Pavlovův pes…i letos byly výborný…snědl jsem jich dvanáct…a to je vlastně taky docela šílenost…takže sedím a dopsal jsem…hezký den
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama